Historie města

Město Bzenec

Podle jemného písku a množství lastur se soudí, že bzenecké okolí bylo v dávné minulosti dnem moře. Dodnes se zde těží písek, jehož kvalitu stavební odborníci vysoce hodnotí. Území kolem Bzence bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z neolitu, doby bronzové i železné, z doby římské i z doby stěhování národů. V období říše velkomoravské, po zániku Velehradu, se Bzenec údajně stal na určitou dobu centrem Velké Moravy. Poprvé v písemných památkách se objevuje u kronikáře Dětmara v souvislosti s dobytím hradu Businc českým knížetem Oldřichem v r. 1015. Tato písemná zmínka o vítězství Čechů nad Poláky je však podle některých historiků Bzenci mylně připisována. Kolem r. 1230 se Bzenec stal střediskem župy, na které byl rozdělen kraj břeclavský. Avšak až v listině krále Jana Lucemburského z r. 1330 se hovoří o městě Bzenci.

Samotný název města vznikl nejspíše označením místa porostlého bezem. Pověst však přináší půvabnější verzi – město mělo být pojmenováno bratry Cyrilem a Metodějem. Při pohledu na osadu, která byla obklopena loukami zalitými jarními vodami, jim přišlo na mysl milované město Byzanc.

Ve 2. polovině 14. století se zde začali usazovat židé. Bzenecká židovská obec patřila k nejstarším na Moravě. Zachován je židovský hřbitov s obřadní síní z roku 1909. 

Dominantu města tvoří srázný kopec, kde již v polovině 13. století stával hrad, jenž padl za oběť husitským válkám. Tvrz, která po bývalém hradu v druhé polovině 15. století převzala funkci střediska místní správy, vznikla dole ve městě na místě dnešního bzeneckého zámku. Gotická tvrz s dvěma příkopy a zdí byla v průběhu 16. století přebudována na renesanční zámek, následně byl zámek barokně přestavěn a konečně získal svou nynější pseudogotickou podobu.

V zámecké zahradě lze spatřit snad největší místní pamětihodnost – prastarou lípu. Podle listin z r. 1604 jí tehdy napočítali 500 let. Stála zde již za dob krále Přemysla Otakara II. a vyprávělo se, že  pod touto, dnes víc jak devět set let starou lípou, odpočíval a bavil se císař Rudolf II. s celou svou gardou.

V roce 1702 byla dokončena stavba kostela sv. Jana Křtitele, v roce 1703 pak stavba kaple sv. Floriána a sv. Šebestiána. Její historie je velmi pohnutá. Pro svou polohu se kaple často stávala terčem blesků a vichřic, v roce 1915 po zásahu bleskem zcela shořela střecha. Nacistické vojsko ji 18. dubna 1945 podminovalo a krátce před polednem ji vyhodilo do povětří. Obnovy se kaple dočkala v roce 2017.

Roku 1787 ztratil Bzenec spolu se soudem právo hrdelní a útrpné. Výsadu hrdelního práva dodnes připomíná ruka třímající meč zobrazená v městském znaku.

Začátek 19. století byl poznamenán napoleonskými válkami, neboť město mělo vůči vojsku vyživovací povinnost. Bzencem celkově prošlo přes 8000 vojáků rakouských a přes 4500 francouzských, počty ruských vojáků nejsou doloženy, protože se na ně vyživovací povinnost nevztahovala. Náklady činily 15.422 zlatých. 

Od roku 1841 procházela katastrem Bzence železniční trať spojující Vídeň s Ostravsko-Polským pomezím. Na konci století měl Bzenec přes 3700 obyvatel a město tvořilo kolem 700 domů.

Geologické poměry, klimatické podmínky a I. kategorie vinohradnické půdní bonity vytvářejí podmínky pro pěstování špičkových kultivarů vinné révy. Některé dosahují výraznějších znaků kvality než ve své původní vlasti, což platí zvláště pro ryzlink rýnský – ve všeobecném povědomí je do dnešních dnů známkové víno Bzenecká lipka. Podobně proslulý byl i Zlatý hrozen, bzenecké červené burgundské. Bzenecké vinice v minulosti náležely k předním královským vinicím. Dobré bzenecké víno zachutnalo nejedné známé osobnosti. Při svých cestách zde zastavili básník Petr Bezruč, mistr Josef Suk, malíř Mikoláš Aleš, ale i A. Rodin, S. Čech, F. X. Šalda a jiní.

Také místní ovocnářská  a zelinářská tradice sahá daleko do minulosti. První soukromá konzervárenská firma tady byla založena v r. 1868. Výroba octa probíhá v Bzenci od roku 1921.

20. století, které bylo poznamenáno světovými válkami, se v časech míru neslo v duchu postupné modernizace a rostoucí výstavby. V roce 1907 byl v městě zřízen telefon, v roce 1921 byl do Bzence zaveden elektrický proud. V roce 1945 došlo k osvobození Bzence rumunskými jednotkami. V roce 1980 měl Bzenec 4004 obyvatel a tvořilo jej 1089 domů.

V roce 2012 vznikl zájmový spolek Starý Bzenec, který se zabývá historií města, vyhledává a uchovává dokumenty a fotografie Bzence, věnuje se osvětě formou publikační činnosti i pořádáním výstav či přednášek.