Areál zámku s parkem

Dnešní podoba zámku je již třetí v jeho historii. Původně zde stávala tvrz, která po zániku bzeneckého hradu měla šlechtě vytvořit důstojné panské obydlí. Jiří z Kravař, majitel bzeneckého panství, dal v roce 1450 postavit v místech dnešního zámku tvrz. Po jeho smrti roku 1466 koupil bzenecké panství Mikuláš Kropáč z Nevědomí. Od roku 1510 do roku 1588 se na panství vystřídalo několik majitelů. Patřili k nim i Žerotínové. V roce 1588 vyženil bzenecké panství pan Kašpar Pruskovský, jehož rod (později se psali Proskovští) vlastnil Bzenec až do roku 1769. Kolem roku 1600 byla tvrz zbourána a na jejím místě byl postaven zámek ve slohu renesance. Za majitele hraběte Erdmana Proskovského dochází ke zbourání na tu dobu již nemoderního a ponurého zámku a na jeho místě dal hrabě Erdman postavit v letech 1709-10 zámek nový, ve sloho barokním. Horní část parku byla ve stylu francouzském, dolní část ve stylu anglickém. Dolním parkem protékal potůček, který napájel rybník s několika ostrůvky. Po roce 1769, kdy vymřel rod Proskovských po meči hrabětěm Leopoldem, připadlo panství spřízněnému rodu Dietrichsteinů.

V roce 1823 prodal František Dietrichstein bzenecké panství hesensko-kaselskému kurfürstu Vilémovi II. Cenné obrazy včetně galerie obrazů hrabat rodu Proskovských odvezl na zámek v Boskovicích. Kurfürst Vilém II. uzavřel nerovný sňatek s herečkou Emilií Ortlapovou z Berlína. Povýšil ji do stavu hraběcího s přídomkem z Reichenbachu-Lesonic a daroval jí panství bzenecké a lesonické. Po hraběnce Emílii zdědil bzenecké panství její syn Vilém z Reichenbachu-Lesonic. Zámek v tu dobu vyžadoval již rozsáhlou opravu, a proto se Vilém rozhodl zámek zbourat a podle tehdejší módy dal postavit zámek ve slohu pseudogotickém, zvaném též anglická gotika. Zámek byl postaven 1855 až 1858. Během stavby se dodavatel materiálu dopouštěl četných podvodů a náklady na stavbu vzrostly do závratné výše. Hrabě Vilém spáchal nakonec sebevraždu.

Během stavby zámku došlo také k několika přehmatům. Zámek byl postaven proti původnímu záměru obráceně. Vysoká středová věž, která stála před vchodem do zámku musela být v roce 1862 odstraněna, neboť se začala podezřele naklánět. Vdova po hraběti Vilémovi, hraběnka Amálie, bzenecké panství sice spravovala, ale nikdy v zámku nebydlela. Měla dvě dcery. Karolína zemřela v útlém věku, Pavla, jenž se stala po matčině smrti v roce 1913 univerzální dědičkou, zámek v roce 1917 prodala majiteli strážnického panství, hraběti Antonínu Magnisovi.

Zámek nebyl vybaven, a proto jej hrabě pronajal vojenské správě, jako skladiště léčiv. Tato zámek opustila v roce 1923. Zprvu byl zámek opět pronajat, v roce 1938 byl prodán vinařskému družstvu ve Bzenci. Od té doby se stal sídlem vinařů.

V prosinci 2002 koupilo objekty zámku a přilehlého historického parku město Bzenec. Bohužel současný stav „díky řádění posledního majitele“ je velmi neutěšený. Přesto má město Bzenec se stávajícím objektem velkolepé záměry. Zda se vše podaří, to ukáže až budoucnost. Takže bílé stránky historie bzeneckého zámku čekají na další zápis.

• památkově chráněno: Zámecká budova s přilehlými budovami předzámčí v novogotickém slohu je významným dokladem romantizujícího proudu v architektuře jižní Moravy. (zdroj: pamatkovykatalog.cz)