Ostatní sakrální stavby

Sbor Jana Amose Komenského

Náboženská obec církve československé husitské v Bzenci získala samostatnost 26.10.1927, kdy byla schválena ministerstvem školství a národní osvěty. Hned po osamostatnění se začalo uvažovat o postavení sboru. V roce 1930 byl ustanoven stavební odbor a se stavbou se začalo 31.7.1938. První bohoslužba zde byla sloužena 6.7.1939, symbolicky na den připomínající upálení Mistra Jana Husa. Kvůli tehdejším událostem ale otevření neprobíhalo nijak slavnostně a sbor nebyl zcela dokončen (nebyla zasklena okna a na první bohoslužby si věřící museli přinést vlastní židle). Věž byla vystavěna až po válce. Podle bzeneckého faráře Zbořila to nebylo z nedostatku peněz, ale rada starších dostavbu odmítla z důvodu, že by věž na sbor potažmo na církev za okupace příliš upozorňovala. Výstavba sboru, který se vyznačuje funkcionalistickými rysy, přišla na 145 tisíc korun a přestože se sbor stavěl v nepříliš lehké době, byl postaven bez dluhu.

Kaple v Olšovci

V místní části Olšovec kolem roku 1880 kapli vystavěli zdejší obyvatelé pro své potřeby (zvonění poledne, oznámení úmrtí občana, k různým pobožnostem, k setkávání věřících a slavení bohoslužby). Kaple byla postavena na pozemku jednoho z dárců. Po stranách na architektuře kaple se nachází sochy světců Cyrila a Metoděje vytesané v hrubozrnném pískovci. Především starší ženy z Olšovce, které již nezvládnou zdolat pěšky či na kole dlouhou trasu až do místního kostela využívají možnosti slavení májových pobožností v olšovské kapličce.

Mariánský sloup

Významnou dominantou náměstí Svobody je mariánský sloup, jehož autorem je mistr J. Havlásek z Olomouce. Sloup nechal postavit v roce 1915 Dr. Jan Pospíšil jako náhradu za kapličku, která byla z náměstí odstraněna při budování místní komunikace. Na čtyřech stupních je umístěn podstavec ze švédské žuly s medailonem Dr. Pospíšila. Z podstavce vystupuje dřík ukončený hlavicí a profilovanou římsou se sochou Panny Marie s korunou na hlavě a Ježíškem v náručí - jedná se o jemnou práci z kararského mramoru. 

Vypráví se, že v roce 1953 zpupný funkcionář národního výboru dal Panně Marii metlu se slovy „Ať tu nestojíš zbytečně, ukliď aspoň náměstí“. V následujících dnech byly prudké deště, které zničily úrodu a náměstí zaplavily tunami bláta, přičítány tomuto rouhačskému činu.